Vyšší odborné školy vznikaly v době, kdy se svět kolem nás dynamicky rozvíjel. V roce 1995 bylo vyšší odborné vzdělávání zakotveno do v té době platného školského zákona č. 29/1984 Sb. jako nový stupeň vzdělávání a stalo se součástí vzdělávací soustavy v ČR. Po několika letech bylo přiřazeno do terciárního sektoru vzdělávání úrovně 6 dle klasifikace EQF (ISCED 650/655/ 550), stejně jako bakalářské programy VŠ a rozšířilo tím nabídku stávajících bakalářských studijních oborů vysokých škol. Typické pro vzdělávací programy vyšších odborných škol je velmi úzké propojení s odbornou praxí a trhem práce.
Do odborné humanitní oblasti jsou zařazeny následující skupiny oborů vzdělávání:
82 – Umění a užité umění (včetně konzervatoří)
72 – Publicistika, knihovnictví a informatika
68 – Právo, právní a veřejnosprávní činnost
61 – Filozofie, teologie
V rámci soustavy oborů VOŠ se jedná o poměrně širokou oblast s cílovou kapacitou 11 500 studentů, která se vyznačuje velkou různorodostí v rámci jednotlivých oborů vzdělávání. Uvedené skupiny pojí obdobný teoretický základ, jde však o značně diverzifikované skupiny oborů vzdělávání, což determinuje různorodost požadavků na vstupní i výstupní znalosti jejich studentů a absolventů.
V humanitní oblasti jsou nejpočetnější skupinou obory vzdělávání 82 - Umění a užité umění, které zahrnují vzdělávací programy, u nichž je vyžadována talentová zkouška. Zde jsou zastoupeny vedle tanečních, hudebních a hereckých konzervatoří také školy s převážně uměleckými obory, jako je kresba, ilustrace, grafický, interiérový a produktový design, fotografická a filmová tvorba, scenáristika, restaurování, oděvní návrhářství a další.
Nejmenší skupinou v humanitní oblasti VOŠ jsou obory vzdělávání 61 – Filozofie, teologie, které přijímají ke studiu do jednotlivých specifických zaměření poměrně malé množství studentů.
Studenti jsou vedeni k dosažení takzvaných tvrdých kompetencí, které jsou důležité pro jejich profesní život, a právě to je silnou stránkou vyššího odborného vzdělávání. Tyto kompetence jsou velmi úzce spjaty s praktickou stránkou konkrétního oboru vzdělávání.
Sdílení zkušeností, studium i odborná praxe nejsou v 21. století možné bez znalosti cizích jazyků. Proto jsou po celou dobu existence vyššího odborného vzdělávání na studenty VOŠ kladeny takové nároky v oblasti znalosti cizího jazyka, které vedou k pochopení specifik formální komunikace v cizím jazyce, schopnosti plynulé ústní konverzace, udržování komunikace, účasti a jednání na schůzkách, k bezchybnému formálnímu písemnému styku a profesionální prezentaci. Jazykově mají být vybaveni tak, aby dokázali vysvětlit problém, navrhnout řešení, případně přesvědčivě prezentovat odborné téma před odbornou i laickou veřejností. Získají právě ty kompetence, které mohou využít nejen pro svůj osobní rozvoj, ale které jim umožní stát se plnohodnotnými členy multikulturní společnosti.
Studenti mají možnost se zapojit do mezinárodního projektu ERASMUS+ a účastnit se tak programů v řadě evropských zemích a tam si kromě profesních dovedností zdokonalují i své jazykové kompetence v cizím odborném jazyce. Díky dobré jazykové vybavenosti a otevřenému trhu práce v rámci Evropské unie se otevírají absolventům vyšších odborných škol nejen další pracovní příležitosti, ale i možnosti pokračovat v dalším studiu na univerzitách v zahraničí.
Vzdělávací programy propojují všeobecné a odborné praktické vzdělávání s teoretickou částí a jsou velmi úzce navázány na trh práce. Toto propojení umožňuje připravit mnohostranně rozvinuté osobnosti, které výborně obstojí v praxi.